Dermacol, kam se podíváš…

Dermacolu je víc než padesát let. A málokdo stále ví, že je to česká kosmetika. Málokdo to ví a málo se o tom mluví. Je to značka, u které jsem poslední dobou pojala podezření, že mě pronásleduje. Je děsně tajná, vůbec se o ní mezi holkami nemluví, ale je to něco, co má každá doma tak samozřejmě, jako toaletní papír nebo ručník.

To, že já dostávám už několik let stejný DC make-up pod stromeček, nechávám být. To, že mojí sestry must have od puberty je Acnecover pudr, taky. To, že si holky na józe lakují každá jinou barvou nehty, ale ze všech najednou vypadne, že je to Dermacol, dobře, náhoda. Když Italce na letišti v Bari před mýma očima vypadne z kabelky nejpopulárnější krycí tuba, říkám si OK, prostě to mají lidi všude na světě.

Ale! To, že si někdo donese bronzer v batůžku na Sněžku, to mi vážně vyrazilo dech! Jedna moje kamarádka si přinesla na náš společný výlet ve svém designovém batůžku mimo svačiny a štětce na tvář (OMG) DC bronzer! Pakoč, která tvrdí, že život je raut, je doslova lidský bizár v nejlepším slova smyslu. Vyšlápla v síťovaných punčochách (protože byla zima!), keckách na sucháč (který jsme milovali v devadesátkách), fanouškovských ponožkách Star Wars, šatech jako od Kelly z Beverly a epesní bundičce na nejvyšší horu ČR a obronzila se bronzerem někde mezi kamením a vřesem! S hláškou: „Tohle? No jasně! To musíš mít vždycky u sebe!“

Já měla pohorky, mikinu, trapný tříčtvrťáky a v batohu vodu, housku a bundu a samozřejmě bez make-upu. Měla bych se sebou něco dělat!